Současný ekonomický systém vyžaduje maximální efektivitu, tedy nízké náklady a vysoký zisk. Proto se používají stroje, které sloupnou kůru i s parazitem, který zůstává na místě a dževo se odváží k prodeji a zpracování. Parazit nikoho nezajímá, může se tedy rozlézt do okolí na zdravé stromy. To je logický důsledek moderního a efektivního tržního hospúodaření, nejsme za Husáka abycghom mysleli i na les.

Za Husáka se myslelo na les? A proč byla příroda po Husákově době tak zdevastovaná?

Furt dokola čtu odstavec: "O naivitě, řekla bych spíše hlouposti novodobých odborníků, svědčí například současné tažení proti smrkovým monokulturám. ..."

... a furt nechápu smysl toho, co jste chtěla napsat.

Zprivatizujme lesy a zrušme všechny zákony zasahující do vlastnických vztahů majitelů lesů.

Ano, na takovou saharu ve stredoevropskych podminkach se jiste prijede podivat spousta turistu.

"Jak je možné, že nikdo nechodí po lese a neoznačuje stromy napadené škůdcem a jak je možné, že kůrovcem napadený strom není následně v řadu dnů poražen?"

První věc jsem nepochopil, ještě jsem nikdy neviděl že by se kácelo bez označení. A ta druhá, to bude pravděpodobně klasika, nejsou lidi. Ti toho mají tolik že absolutně nestíhají.

Moje přítelkyně žijící ve Švédsku, která vlastní kus lesa na Šumavě (poblíž Stach), dostala dopis, v němž jí lesní správa oznamovala, že na několika stromech v jejím lese se objevil kůrovec a že je povinna napadené stromy v dané lhůtě odstranit, jinak jí hrozí nemalé sankce.

Zvedla telefon a domluvila se se zdejší firmou, která vše zařídila a bylo po problému. Nechce se mi věřit, že nikdo nechodí po lese a nestará se...

S nadpisem nelze jinak nez souhlasit. Ti chytrejsi vysazovali smisene lesy a nemaji s nim problem.

Ten problem zpusobila honba za mamonem, a protoze smrk roste nejrychleji, vznikly zde ty monokultury.

Šumavské lesy musely uživit několik generací Šumaváků, takže to nebyla ani tak honba za mamonem, jako boj o přežití v tvrdých podmínkách.